Občas se do toho musíme dokopat, i když se nám nechce
Sobota odpoledne a já stojím se surfovacím prknem v ruce na druhé straně planety v Brazílii. Typický obrázek pro českou holku, haha. Koukám na vlny. Dnes teda zrovna nic moc. Do vody se mi vůbec nechce.
Hlavou se mi honí spousta věcí. Říkám si, jak jsem unavená, a proč se vlastně do toho surfování nutím. Proč jsem raději nezůstala doma. Mohla bych teď sedět na terase a nedělat nic. Tak už jsem tady, i neopren už jsem si navlékla, což je ta nejotravnější část, nepůjdu přeci teď domů. Navíc moc dobře vím, že mi to udělá dobře. Je to pro mě důležité. I když se mi nechce, tak vím, že mi to dobije baterky a vyčistí mysl.
No jo no, občas se do toho, co nám dělá dobře musíme dokopat. Nejvtipnější na tom je, že během magistra psychologie rozhodování jsem se zaměřila právě na sebekontrolu a vůli. Studovala jsem, že existuje „chci já“ a „měl bych já“, kteří jsou jak ten ďáblík a anděl sedící každý na jednom rameni a šuškající nám do ucha, co máme dělat.
Přesně takhle jsem se v ten moment cítila. Ďáblík našeptával, ať se na to vykašlu, jaká to bude námaha pádlovat, a ať jdu domů. Na druhou stranu andílek mi našeptával, jak mi surfování udělá dobře, pročistí hlavu.
Po delším vnitřním dialogu, jsem se rozhodla udělat ne to, co se mi zrovna chce, ale to co bych udělat měla, abych měla sílu na další pracovní týden. Vrhla jsem se do moře a začala pádlovat. Dostala se za vlny, posadila na prkno a čekám na vlnu.
Rozhlédnu se kolem a vím, že to všechno utrpení stojí za tento okamžik. Rozprostře se mnou úžasný pocit. Moře mi dává smysl. Neumím to vysvětlit a určitě o svém propojení s mořem napíšu další článek.
Ten den jsem chytla jednu z nejlepších vln tohoto roku z hloubky až na písek. Perfektní vlna, krásně se otevřela. Fantastické , má nálada se změnila. Usmívám se od ucha k uchu a říkám si „no vidíš, jak je důležité se do věcí dokopat, i když se ti nechce“
Je to taková nemoc dnešní doby. Spousta krát víme, co je pro nás dobré a neumíme se do toho dokopat, protože se nám prostě v tu chvíli nechce. Největší problém je, že negativní následky se nedostaví okamžitě, může to trvat i roky, ale že jednou zaťukají na dveře a vy se nebudete stačit divit, to vám garantuji. Nedostatek odpočinku vede k vyhoření, nedostatek sportu k bolestem zad a kloubů, nezdravá strava k nadváze a pak k dalším nemocem jako je cukrovka a kardiovaskulárních nemoce, kouření vede k rakovině atd.
Jak se tedy do toho, co vám z dlouhodobého hlediska dělá dobře dokopat?
- Připomínejte si dlouhodobé zisky
Když se do této aktivity dokopu, co mi to v budoucnu dá? Představte si, že už to máte. Představte si sebe s klidnou hlavou plnou nových nápadů, nebo jak vám zase padnou vaše oblíbené džíny, jak ještě v osmdesáti jezdíte na lyžích.
Jako já jsem si představila, jak mi surfování vyčistí hlavu a nabije mě energií a motivací. Jak je to úžasný pocit chytnout vlnu.
- Dokopávejte se krok za krokem
Donutím se jen zvednout z postele, když zazvoní budík. Dám si snídani. Tak teď se donutím jít do auta a jet na pláž, pak se donutím obléknout neopren, pak se donutím jít na tu část pláže, kde budu chytat vlny, no a když už jsem se dokopala až sem, tak přece do té vody vlezu.
Já miluji surfování, ale když je třeba chladno, vlny nic moc a studená voda, tak se mi při té představě moc z teplé a pohodlné postele vylézt nechce. V tyto chvíle na sebe musím chytře a hlavně postupně.
- Pak se pochvalte.
Oceňte to, že jste nad sebou vyzráli, že jste toho ďábla na levém rameni neposlechli, že jste se dokopali do toho, co vám a vašemu tělo dělá dobře a přinese dlouhodobé benefity. To nevadí, že se vám nechtělo. Nejdůležitější je, že jste se do toho dokopali. Nemusím být jako Radovan, a jít surfovat za špatných podmínek celá nadšená, jak je to parádní, že vlny jsou dnes naprd. Důležité je, že jdu, protože vím, že mi to udělá dobře.
Přestaňte chtít být supermanem nebo Radovanem. Nečekejte na to, až se vám bude chtít. Nebo až už nebude zbytí a někdo vám položí kudlu na krk. Nebo na takzvaný wake up call, kdy vám doktor řekne: „když nezhubnete a nesnížíte cukrovku, tak přijdete o zrak.“
Dělejte to, co je potřeba, i když se vám zrovna nechce, protože prostě nejste žádný rozmazlený spratek, který si dělá, co chce. Buďte k sobě zodpovědní! Uvidíte, že se to vyplatí a i vy chytne svou“ vlnu“, která bude stát za to.
Pokud se vám článek líbil, sdílejte se svými kamarády a kolegy. A můžete se těšit na další článek za 14 dní.
A pokud se potřebujete do něčeho dokopat a samotným vám to nejde, tak si domluvte nezávazné úvodní sezení zde a popovídáme si o tom, jak to změnit.
S láskou a pokorou vaše Pavla
