Co jsou kognitivní zkreslení a heuristiky?
Vědět, co jsou kognitivní zkreslení a heuristiky je základ pro správné rozhodování. Bohužel ne všichni vědí, co tyto pojmy znamenají, tak to pojďme napravit.
Kognitivní zkreslení je systematická chyba v uvažování, která se děje, když lidé procesují a interpretují informace ve
světě a tyto chyby ovlivňují jejich rozhodování. Můžete si to představit jako optický klam, který se ale děje v našem mozku. Náš mozek chybně interpretuje realitu.
Podívejte se na tento obrázek. Čáry mezi bílými a černými čtverečky jsou křivé. Teď si vezměte pravítko, to k čárám přiložte a uvidíte, že čáry jsou ve skutečnosti rovné. Pravítko zase odložte, ale co to, pořád je vidíte křivě, teď už ale víte, že jsou rovné a nikomu nenaletíte. Kognitivní zkreslení funguje na stejných principech, i když o zkreslení víme, stále mu podléháme, ovšem už víme, že to není realita, a máme možnost se rozhodnout jinak.
Uvedeme si jednoduchý příklad kognitivního zkreslení. Podívejme se například na zkreslení dostupnosti. Mozek si vytvořil zkratku, která mu říká, že to, co je jednodušší si vybavit je pravděpodobnější. Kvůli tomu spousta lidí má mnohem větší strach z létání než z jízdy auta. Havárii letadla si člověk představí hned, protože, když se to stane, tak je to ve všech televizních zprávách, novinách a sociálních sítích. Když se ovšem podíváme na statistiky jízda autem je 2500 krát nebezpečnější (zdroj Modern Railways, 2000 (DETR Survey), data z let 1990-2000). Stejně tak jako u optických klamů, toto zkreslení nezmizí tím, že se o něm dozvíme a zjistíme si statistické údaje. Přesto ale, to, že jsem si zkreslení uvědomíme nám pomůže lépe se rozhodovat.
Teď, když jsme si vysvětlili, co jsou kognitivní zkreslení, tak se podíváme na heuristiky. Heuristiky jsou mentální zkratky, které nám umožňují řešit problémy a rozhodovat se rychle a efektivně. Díky nim ušetříme spoustu času a energie. Ovšem může u nich dojít k chybnému závěru a vézt právě ke kognitivním zkreslením.
Když se znovu podíváme na náš příklad zkreslení dostupnosti, tak uvidíme, že vlastně vychází z heuristiky dostupnosti, to znamená, že nám může být v některý případech užitečné posuzovat pravděpodobnost podle toho, jak snadné je situaci vybavit v naší paměti. Když se vás třeba zeptám, jestli je více slunečného svitu v létě či zimě, tak nebudete tyto dny počítat, ale určitě si vybavíte, jak se v létě chodíte koupat a vrazíte se pozdě domu, ještě za světla a v zimě už ve 4 hodiny už sedíte doma, protože už je tma. V létě je to v České republice kolem 200 hodin slunečního svitu měsíčně a v zimě kolem 40 hodin.
Abychom si to shrnuli. Heuristiky jsou mentální zkratky, které nám umožňují rychle rozhodovat, ale na druhou stranu můžou vézt k systemickým chybám, kterým říkáme kognitivní zkreslení. Heuristik a kognitivních zkreslení je spousta a jsou spolu úzce svázány. Dalšími příklady jsou: afektivní heuristika, konfirmační zkreslení (kdy se soustředíme na informace, které potvrzují naše názory), ikea efekt (dáváme větší hodnotu věcem na jejichž vytváření jsme se podíleli), efekt ukotvení (vysvětlující, proč jsou pro nás slevy neodolatelné) a spousta dalších. Budeme si o nich povídat v dalších článcích, takže se určitě máte těšit.
Možná, že si říkáte, proč byste se měli o heuristiky a zkreslení vůbec zajímat. Čím více jsme si heuristik a kognitivních zkreslení vědomi, tím lépe se můžeme rozhodovat, protože se vyhneme zbytečným chybám v úsudku, pochopíme, co ovlivňuje rozhodování druhých a můžeme heuristik a zkreslení využít k našemu prospěchu.
Potřebujete pomoc? Domluvte si sezení koučinku online zdarma. Napiště mi na pavla@leaderdecision.com
