Richard Thaler, americký ekonom na Chicagské univerzitě, získal v roce 2017 Nobelovu pamětní cenu za ekonomii za svůj přínos na poli behaviorální ekonomie. Zkoumá, proč lidé ne vždy dělají racionální rozhodnutí, jak často předpokládají ekonomické teorie. Také věnuje pozornost pojmům spravedlnosti a nedostatku sebekontroly. Jeho objevy ovlivnily ekonomickou vědu a politiku. 

V roce 2008 Thaler společně se svým kolegou Cassem Sunsteinem vydal knihu s názvem Nudge: Improving Decisions about Health, Wealth and Happiness. V českém vydání: Nudge (šťouch) Jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Vysvětluje nedostatky a kognitivní předpojatosti, které ovlivňují naše rozhodování. Vytvořili nudnou teorii?????, koncept, který tvrdí, že chování lidí lze změnit nepřímými metodami, nikoli přímým vymáháním nebo učením. Na základě znalostí o rozhodování mohou být lidé „zaslepeni“ správným směrem a jejich rozhodnutí o zdraví, bohatství a štěstí se může zlepšit. 

Jedním z nejznámějších šťouchnutí je program „Save more tomorrow“, který využívá znalosti behaviorální ekonomiky ke zvýšení úspor zaměstnanců. Lidé jsou ochotni ušetřit více peněz, když se k nim předem zaváží. Výrazně vyšší procento zaměstnanců souhlasilo se zvýšením míry úspor, když se zavázaly nyní, ale zvýšení míry úspor začalo až s jejich dalším zvyšováním mzdy. Jinými slovy, pokud vás požádám o zvýšení vašich úspor o 5%, které začne až v budoucností (když získáte navýšení nebo začátkem příštího roku), budete s větší pravděpodobností souhlasit, než kdybych vás požádal o zvýšení vašich úspor za 5% hned teď. 

Poslední kniha Richarda Thalera se jmenuje Misbehaving: The Making of Behavioral Economics. V českém překladu Neočekávané chování: Příběh behaviorální ekonomie. Thaler založil svůj výzkum na skutečnosti, že lidé jsou náchylní k zaujatosti a heuristice a odchylují se od standardů racionality, které předpokládají ekonomové. Ať už si vybereme šampon nebo kupujeme dům, všichni podlehneme předsudkům a děláme ne zrovna optimální rozhodnutí, „chováme se blbě“. A co je nejdůležitější, naše chování může mít vážné důsledky. Thaler se snaží svým čtenářům ukázat, jak behaviorální ekonomika může pomoci učinit chytřejší rozhodnutí v mnoha oblastech života od financí domácností, po televizní hry, NHL remízy nebo firmy jako UBER. 

Richard Thaler však není prvním vědcem odměněným za výzkum v behaviorální ekonomii. První Nobelovu cenu za ekonomii za výzkum prováděný v oblasti spojující ekonomii a psychologii byl psycholog z Princetonské univerzity Daniel Kahneman, PhD, v roce 2002. Kahneman a jeho kolega Amos Tversky, PhD, který zemřel v roce 1996, aplikoval psychologické pohledy na ekonomickou teorii v oblastech úsudku a rozhodování v nejistotě a formuloval perspektivní teorii, zpochybňující očekávanou teorii užitečnosti. Jednotlivci hodnotí své zisky a ztráty asymetricky, ztráty vás zraní víc, než vám zisky dávají potěšení. Ztráta 1000 $ je bolestivější než potěšení z výhry 1000 $. Na druhou stranu, podle očekávané teorie užitku, bolest ztráty 1000 USD se rovná potěšení z výroby 1000 USD. 

Jsme velmi rádi, že se behaviorální ekonomie rozrůstá a je uznávána. Věříme, že tyto znalosti mohou do života lidí přinést spoustu dobrých věcí.